Sucho trápí naší zemi čím dál tím více. A stále častěji se hovoří o tom, že voda z dešťových srážek je příliš cenná na to, abychom ji nechávali spláchnout do kanalizace. Navíc v té běžné nemá co dělat. Proč bychom se měli o dešťové srážky postarat a nenechat je, aby odtekly do nenávratna? A čím nás stát tlačí a motivuje, abychom s dešťovou vodou pracovali?
Nenechte dešťové srážky odtéci pryč
Období sucha jsou v létě stále delší. Ekologové nás přitom poučí, že sucho není příčinou ekologických změn, nýbrž jejich důsledkem. Dále se můžeme nechat poučit, že je velkou chybou odvádět dešťové srážky kanalizací někam úplně jinam. Jednak nám totiž může chybět pro nejrůznější použití, dále pak se kvůli chybějící vláze krajina zbytečně přehřívá. Odpařující voda se totiž výrazně podílí na ochlazování krajiny. Pokud dešťové srážky odvedeme, narušíme také tzv. malý vodní cyklus. Díky němu totiž srážky, které spadnou v určitém místě, se i tam odpaří a opět sem spadnou. Jde o uzavřený koloběh, pokud jej porušíme, má to na krajinu devastující účinek. Přicházejí dlouhá sucha a po nich přívalové deště, o jejichž škodlivosti nemusíme vyprávět.
Dešťová voda není pitná
Pro použití jako voda pitná nemá dešťová voda dostatečný obsah minerálů, i kdybychom dosáhli uspokojivého vyčištění. Taktéž by bylo zapotřebí zvyšovat její hodnotu pH. Jako voda užitková je však použitelná velmi snadno. Stačí jednoduchá mechanická filtrace vody, na odstranění nerozpuštěných nečistot a vodu lze využít k zalévání, oplachování, zkrápění či v domácnosti ke splachování toalet nebo praní. Výhodou dešťovky vody je, že má velmi nízkou tvrdost vody (tedy obsah vápníku) a tudíž netvoří vodní kámen a nenavyšuje spotřebu pracích prostředků. To je typicky problém u vody podzemní.
Stát motivuje i přikazuje
O tom, že je důležité vodu ze srážek udržet na místě a neodvádět ji pryč, je přesvědčený i stát, který se snaží motivovat k tomu, abychom s vodou ze srážek pracovali, a to například dotací Dešťovka, která nabízí možnost výrazného příspěvku na systém pro zadržování této vody. V případě novostaveb pak ukládá vodním zákonem povinnost staviteli, aby s dešťovou vodou počítal a ponechal ji v daném místě. Právě mohutná výstavba má totiž na krajinu, co se hospodaření s vodou týká, velmi špatný vliv. Krajina se zalévá betonem, výrazně klesá schopnost zadržování vody, ta odtéká pryč. Proto musí být v novostavbách vytvořen systém, díky kterému se dešťová voda perfektně vsákne a poté na místě využije, nebo nechá vypařit. Novostavby administrativního a užitkového charakteru mají velmi často ploché střechy, ve kterých je třeba instalovat nejrůznější vsaky a odvody, a tak vodu perfektně využít. Tento zákon však platí i v případě, že jde o tzv. Změnu stavby, tedy o přístavby, nástavby, nebo například zateplení. Pokud potřebuje stavebník pro takovou změnu stavební povolení, pak ho stavební úřad nesmí vydat, aniž by bylo řešeno hospodaření se srážkovou vodou.
Vsakujte, neodvádějte
Stát stanovuje také to, co se srážkami má dělat, a to podle určitých preferencí. Nejvýše postavené je přitom vsakování, kdy se voda nikam neodvádí, zůstává na daném pozemku a může tak kolovat a tvořit malý cyklus. Coby další možnost je na této stupnici zadržování srážek a jejich následné odpouštění oddělenou kanalizací do vodního toku, jako poslední pak regulované odpouštění do kanalizace. Není ale kanalizace jako kanalizace. Pro sběr dešťové vody slouží dešťová kanalizace, kterou na mnoha místech nenajdeme. Jedná se o oddělený systém od kanalizace běžné, do které dešťová voda nepatří. V případě přívalových dešťů totiž může zahltit čističku kanalizace a vyplavit její obsah na povrch. To, zda takto někdo nečiní, mohou obce kontrolovat. To se provádí velmi snadno pomocí tzv. kouřové zkoušky. Při ní se do splaškové kanalizace vhání mlha, či kouř a poté stačí pozorovat, zda se někde u okapu mlha či kouř neobjeví. V takovém případě je jasné, že majitel domu napojil okapy na tuto kanalizaci. V případě, že toto napojení neodstraní a problém neřeší, může počítat s pokutou až 200 000 korun.
Ekologie i ekonomika
Postarat se o dešťové srážky je ekologické, ale i ekonomické. Vodu lze v domácnosti použít všude tam, kde není nutná pitná voda. Nebo není problém přikročit k nějaké formě úpravy vody. Využívat ji můžeme nejenom na zalévání, ale také pro splachování a po základním čištění také na úklid, umývání nádobí, nebo praní prádla. Tím lze ušetřit nemalé prostředky, až polovinu veškeré spotřebované vody. Připomeňme, že voda z dešťových srážek je měkká, a tak se s ní snáze pere, či zalévá. Platí, že je vždy snazší na hospodaření s dešťovou vodou myslet při budování novostavby, než když je stavbu již dokončená. I tak není třeba skládat ruce do klína. Možností, jak si poradit s dešťovou vodou je mnoho a je možné je aplikovat naprosto všude.