Každá studna potřebuje ochranu – jak se domoci nápravy při úbytku vody či znehodnocení její kvality

Optimální využívání studny ohrožuje zejména možný průsak zdraví škodlivých látek nebo nedostatek vody v důsledku snížení její hladiny v podloží. Podzemní vody se nemohou stát soukromým majetkem (nelze si je přivlastnit), a proto má majitel jakéhokoliv legálně vybudovaného zdroje jisté povinnosti, ale i zákonné právo na jeho ochranu.

studna
Studna

Sousedské spory – čí vinou jsem na suchu?

Z žádné studny nelze čerpat libovolné množství vody. Maximální objem se stanovuje podle vyhlášky č. 48/2014 Sb. Nová studna musí být také hloubená v takové vzdálenosti, aby nebyla ovlivněná hladina vody ve studnách přilehlých.

Riziko představují i průzkumné vrty

Zoufalství z nedostatku vody může přijít i v případě, rozhodne-li se někdo na svém pozemku provést třeba jen průzkumný vrt. Majitel přilehlé parcely mu v tom nemůže bránit. Jeho souhlasu zkrátka není potřeba stejně jako souhlasu úřadů. Avšak již při provádění průzkumného vrtu může dojít ke snížení hladiny vody v blízké studni nebo k její kontaminaci. A proto jsou podmínky průzkumného vrtu určitým způsobem vymezeny.

Naštvaný soused
Naštvaný soused

Ve vodním zákoně je uvedeno, že pokud zhotovitel nebo majitel budoucího díla změní při průzkumném vrtu hydrologické poměry, je povinný škodu nahradit. A také uvést místo do původního stavu. Pokud se k tomu nemá, musí si vlastník dotčeného vodního zdroje opatřit hydrogeologický posudek, který prokáže, kolik vody ubylo a soudit se.

Problém znečišťovatelů vody – někdy běh na dlouhou trať

Vrtaná či kopaná studna je dle zákona vodní dílo. Kopané (také nazývané šachtové) s betonovou skruží mají mnohem menší hloubku než vrtané, proto bývají ke znečištění náchylnější, nicméně stále zásobují vodou početné starší domy i rekreační objekty.

Každý subjekt nakládající s nebezpečnými látkami musí provádět opatření k zabránění jejich úniku do okolního prostředí a do povrchových a podzemních vod.

Když už je jasné, kdo je za kontaminaci odpovědný, má dotčený vlastník možnost ubírat se dvěma cestami – cestou veřejnoprávní, kdy se podává stížnost na příslušné úřady nebo cestou soukromoprávní, kdy je přímo žalován ten, kdo znehodnocuje kvalitu vody někomu dalšímu. Pokud úřad či soud rozhodne v jeho prospěch, znečišťovatel bude povinen například:

  • Opatřit postiženému náhradní zdroj.
  • Uhradit náklady nutné k sanaci poškozeného objektu.
  • A jako bonus zpravidla dostane pokutu dle zákona, který přestoupil, adekvátní míře ohrožení životního prostředí i lidského zdraví.

Kdo si došlápne na hříšníky

Sporné situace upravují hlavně následující zákony:

  • zákon č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník)
  • zákon č. 254/2001 Sb. (o vodách)
  • zákon č. 167/2008 Sb. (o předcházení ekologické újmě a o její nápravě)

Samozřejmě, že právních předpisů je více. V případě složitějších sporů jsou zde advokátní kanceláře specializující se na vodní právo.

Specifické problémy dnešní doby – splachy z polí a solení

Fenoménem posledních let jsou přívalové deště. Velké společnosti hospodařící na rozlehlých lánech pěstují v cyklech zpravidla kukuřici a řepku, což jsou rostliny, které nevytvářejí dostatečně hustý vegetační kryt. Studny v nižších polohách jsou tak po každé bouřce ohrožovány splachy.

Terorizuje-li například zemědělské družstvo vlastníka studny pravidelnými „dodávkami ornice“ na jeho pozemek, ten by neměl váhat kontaktovat vedení družstva a o problému jej informovat.

Velké plochy totiž často bývají rozorány až k blízkým, někdy nenápadným potůčkům a prameništím. Mnohdy pomůže kompromis v podobě ponechání ochranného porostu v jejich blízkosti.

Podobně lze postupovat v případě nadměrného zimního solení, protože i zde lze uplatnit nárok na škodu. Tu je povinen zaplatit po důkazním řízení správce dotyčné komunikace.

Solení silnic v zimně
Solení silnic v zimně

Dalších příkladů by se našlo mnoho – soused si postaví septik, skladuje barely s nebezpečnými látkami, či jakýmkoliv jiným způsobem nerespektuje ochranné pásmo.

Domluva nestačí? Pak nastupují úřady

Při sporech o náhradě škody způsobené kontaminací zdroje se lze dle povahy znečištění obrátit na:

  • Českou inspekce životního prostředí
  • Úřady a samosprávy obcí
  • Vodoprávní úřady
  • Lesy České republiky

Úřady si dávají načas? Rozumné je neriskovat a investovat do první pomoci

Na veškeré podněty a stížnosti mají úřady zpravidla lhůtu 30 dní. Poté, shledají-li důvod, zahájí řízení. Ve vážných případech, pokud někdo dlouhodobě a intenzivně ohrožuje cizí studnu, je možné obrátit se i na úřad ombudsmana.

Zdraví je však na prvním místě. Lepší je co nejdříve po zjištění změny parametrů pitné vody (chuť, zákal, barva) zajistit rozbor a je-li to v silách vlastníka snažit se uvést studnu do původního stavu svépomocí. Ropných látek nebo vysoce nadlimitních koncentrací těžkých kovů ve vodě se bez odborníků zbavuje těžko, ale například při kontaminaci lehčím bakteriálním znečištěním a případnou nižší dávkou dusičnanů lze situaci vyřešit investicí do kvalitní dezinfekce nebo spolehlivého denitrifikátoru.

Komentáře