Jen voda nestačí. Čím prospějete zahradním rostlinám?

Někdo má rozlehlou zahradu plnou květin, stromů, keřů a nejrůznějších plodin, jiný si jen pár vybraných pěstuje doma v truhlíku na balkóně. Je úplně jedno, co zrovna pěstujete nebo jaké je roční období. Většina lidí totiž sází pouze na pravidelné zalévání. Jenže to vám pro dobrou úrodu rozhodně nestačí.

Jistě, zalévání je základ, zvlášť v letním období, kdy panují tropické teploty a půda je vyprahlá. Minimálně jednou denně, ideálně navečer, tak musíme veškeré rostliny řádně zalít, vhodné je dodat vláhu i ovocným stromům a keřům a nesmíme zapomínat na okrasné květiny v truhlících a květináčích, protože ty vysychají mnohem rychleji. Už v tomto případě bychom ale měli mít jistotu, že zaléváme kvalitní vodou. Pokud je totiž zkažená, zapáchá a celkově se nám z estetického hlediska vůbec nezamlouvá, není dobrá ani pro rostliny. Respektive po ní samozřejmě také vyrostou, ale pokud jí zaléváme třeba plodovou zeleninu, musíme si uvědomit, že ji posléze budeme  konzumovat. A vše, co rostlinám dodáme, to si do sebe „nasáknou“. Takže je vhodné mít dobrou vodu – buď z veřejného vodovodu, což je ovšem pro zalévání zahrady dost finančně nákladná varianta, nebo z vlastní studny. To je nejvýhodnější, ale je třeba znát složení vody a vědět, že v ní nejsou nebezpečné látky a třetí variantou je pořídit si sud, dát ho ke svodu z okapu a zalévat dešťovou vodou. Ta bývá v pořádku, jen musíme dbát na to, aby nezůstala dlouho stojatá a měnila se, protože ve vyšších teplotách se díky namnoženým bakteriím ve vodě logicky začne kazit a zapáchat, takže pak nezbývá nic jiného než sud vylít a vyčistit. Což je velká škoda.

Zavlažování

Nezapomínejte hnojit

I když pravidelně zaléváme, neznamená to, že se dočkáme velké úrody. Rostlinám bychom měli pravidelně přilepšovat pomocí hnojení. Hnojiva dnes seženeme v každém hobbymarketu i supermarketu, je jich nespočetné množství a na každý typ květin či plodin můžeme pořídit jiné. A nebo si koupíme univerzální a přisypeme ho pod všechny rostliny. To je ideální udělat krátce po vysazení a pak hnojení klidně zopakovat. Stačí nasypat kolem rostlin a lehce zapracovat do půdy. Není to nijak nevhodné pro pozdější konzumaci, naopak tím rostlinám dodáme potřebné živiny, které v leckteré půdě chybí. Většina hnojiv je bohatá na dusičnany.

Vsadit můžeme i na přírodní hnojiva – třeba pod rajčata se doporučuje kravský hnůj, který je bohatý na složky dusíku. Ten se do půdy zapracuje brzy zjara, ještě před sázením, aby se stihl rozložit. Pokud máme slepice nebo je chová některý ze sousedů, je dobré místo kupovaných hnojiv přidávat do půdy kolem plodové zeleniny i kuřince, které mají také plno dusíku. A úroda pak bude ohromná.

Pozor na škůdce.

Hnojíte, zaléváte, ale úrodu vám ničí škůdci? Takový je život, je to věčný boj a domácí zeleninu, ovoce či bylinky nemáme nikdy zadarmo. Pro zeleninu bývají nejhorší slimáci, kteří okusují listy a rostlinky pak hynou. Na balkoně nám to nehrozí, na zahradě se jich objevují mraky. Někdo radí posolit je, což je ovšem dost brutální způsob likvidace. Jiní je poctivě sbírají do kbelíků a odnášejí z pozemku (což nám ale nezaručí, že se nevrátí zpátky). Existují na ně i chemické přípravky, takže má každý na výběr.

Dalším škůdcem jsou hryzci, tedy malé myšky, které jsou schované v půdě a ničí kořeny rostlin, případně samotnou kořenovou zeleninu. Nevidíme je, ale když uhynulou rostlinu vykopneme, ihned poznáme, kdo ji zlikvidoval. S těmi je horší boj, stejně jako například s krtky, kteří dělají krtiny zvlášť v záhodech, protože tam je půda kypřejší a měkčí. A aniž by měli přímo za cíl ničit, vyrývají celé rostliny a tím dochází k jejich úhynu. Krtek se ale nejen dá špatně chytit, ale navíc se zabíjet nesmí. Proto se doporučuje instalace speciálních solárních panelů, někdo krtky zkouší vyhnat PET lahví nasazenou na tyči a zabodnutou v zemi, aby dělala rámus (podobně fungují i různé větrníky), jiní na krtky straží pasti, které nezabíjí, a pak je odnášejí pryč ze zahrady. Nebo je vhodné mít na zahradě psa či kočku, ti myši a krtka spolehlivě odradí od ničení.
krtince

V neposlední řadě je tu třetí největší skupina škůdců – hmyz. Všichni znají listové mšice, které napadají ovocné stromy a velmi rychle se množí. Pěstitelé se děsí molic, což jsou malé bílé mušky, které ale napadají klidně i pokojové rostliny a ty jsou jimi někdy doslova obalené. Škodit mohou také puklice, vlnatí červci nebo smutnice, což jsou pro změnu černé mušky, jež se zavrtávají do květináčů. Na většinu těchto škůdců pomůže postřik. Musíme si ale zjistit, co přesně máme na rostlinách za hmyz a podle toho koupit speciální postřik. Existují i home-made postřiky, kdy recept najdete na internetu a postřik si sami vyrobíte – je v něm tak mnohem méně chemie než v kupovaném, ale nikdo nezaručí, že stoprocentně zafunguje.

Při stříkání nemusíme mít strach o budoucí plody – pokud na stromech ještě nejsou, můžeme je pak v klidu konzumovat i bez omývání a nic nám nehrozí.

Komentáře