Dezinfekce vody pomocí UV záření

Dezinfekce vody pomocí UV záření je alternativou k chemické dezinfekci. Oproti ní přináší řadu výhod od minimální náročnosti na prostor po to, že ve své podstatě nemění složení vody.

Výhody mechanismu

Dezinfekce vody pomocí lamp s UV zářením má oproti chemickým dezinfekčním prostředkům řadu výhod. Předně se jedná o fyzikální metodu založenou na principu fotochemické degradace nukleových kyselin mikroorganismů. Do vody se tak nedostávají žádné chemikálie ani v ní nezůstávají žádné vedlejší produkty dezinfekce, které mít negativní vliv na zdraví či jiná zařízení. Metoda nemá vliv na chuť a zápach vody, nemění její složení. Účinnost je na rozdíl od ostatních metod jen velmi málo závislá na pH a teplotě vody a nezávisí příliš ani na celkovém obsahu organického uhlíku a obsahu alkalických iontů ve vodě. Výhodou je také to, že zařízení na dezinfekci tzv. UV lampy jsou nenáročné na prostor i instalaci a je v jsou v podstatě samoobslužné.

Princip

Jak už bylo řečeno UV záření poškozuje genetickou informaci buněk, které se tak nemohou dále rozmnožovat. Některé mikroorganismy jsou ovšem schopné své poškozené buňky pomocí speciálních enzymů obnovit. UV záření tak musí být schopno poškodit i tyto enzymy, jinak může hrozit i riziko vzniku mutagenních bakterií. Co se týče dávky UV záření nutnou pro zahubení mikroorganismů, platí, že čím je organismu primitivnější tím větší dávka záření je nutná k jeho zahubení. Bakterie tedy budou méně odolné než jejich spory nebo dokonce cysty prvoků.

Úprava pitné vody, čištění odpadních vod

Úskalí metody

Zatímco pH a teplota vody účinnost procesu příliš neovlivňuje, problém jsou úsady a povlaky na potrubí. Účinnost UV záření snižuje také shlukování mikroorganismů a některé kovy přítomné ve vodě, které UV záření absorbují například železo, chrom, kobalt, nikl a také dusičnany. Tyto látky by proto měly být z vody odstraněny už před finální dezinfekci.

UV lampy

Dezinfekce vody se provádí UV lampami. Dřívější systémy dezinfekce vody nedokázaly poškodit enzymy, které umožňovaly buňkám opravit svou genetickou informaci a tím jim umožňovaly se opětovně regenerovat. Dříve poškození enzymů umožňovaly pouze střednětlaké UV polychromatické UV lampy. Ty emitují záření o vlnových dílkách v rozsahu 180 – 400 nm. Při vhodné úpravě parametrů je toto však umožněno i systémem nízkotlakých lamp používající UV záření o vlnové délce 254 nm.