Mangan a železo jsou důležité prvky pro zdravý vývoj člověka. Oba kovy patří do skupiny těžkých kovů, ale z hlediska zdravotního vlivu nejsou závadné dokud se nepřekročí jejich stanovený limit. V pitné vodě je jejich zvýšená koncentrace nežádoucí, protože působí zejména technologické problémy.
Odkud se železo a mangan bere
Železo ve vodě (i mangan) se do ni dostávají spolu s tekoucí vodou a podzemními prameny. Původci manganu a železa jsou zvětrávající minerály, hlavně feromanganové rudy. Určité množství železa a manganu vzniká také během procesu rozkladu rostlinných organismů. Dalším původcem je zemědělská výroba. Mangan i železo bývají často součástí hnojiv. Dále mangan využívá chemický a ocelářský průmysl. Do vody se tak dostává i spolu s odpady z těchto provozů.
Méně se zvýšené koncentrace železa a manganu vyskytují ve studnách kopaných, u vrtaných studní je jejich zvýšený výskyt častější, protože vrt probíhá do větší hloubky, a voda je tak v přímém styku s podložím.
Rizika nadlimitních koncentrací železa a manganu
Dle vyhlášky je limit pro železo 0,2 mg na litr a pro mangan je 0,05 mg na litr. Voda s vyšší koncentrací železa se projeví nežádoucím železitým zápachem a štiplavou chutí. Odborně se chuť a pach vody nazývají organoleptické vlastnosti vody.
Pokud je voda s opravdu velkým množstvím železa může se u spotřebitelů vyskytnout například průjem. Železo však je v organismu potřebné, získáváme ho třeba v potravě, ale ve vodě je ve formě, kterou naše tělo neumí vstřebat. Železo se také sráží v podobě rezavého povlaku na sanitárním zařízení.
Sloučeniny železa se při nízkém průtoku vody usazují v potrubích, výměnících a v dalších místech rozvodu teplé užitkové vody, ucpávají je a snižují jejich účinnost. Vyšší koncentrace železa jsou živnou půdou pro růst bakterií.
Mangan se projevuje černými sraženinami, které ucpávají vodovodní potrubí a jsou původci nežádoucích skvrn na prádle. Manganová voda může způsobit onemocnění nervové soustavy. Železo i mangan jsou také původci nežádoucího zákalu vody.
Rozbor vody na prvním místě
Abychom předešli výše popsaným komplikacím, je na místě provést rozbor vody. Pro zjištění hodnot manganu a železa se doporučuje kolaudační rozbor, který zahrnuje vybrané fyzikální, chemické i mikrobiologické parametry. Rozbor vody provádějí akreditované laboratoře a lze jej doporučit ve všech případech. Ať už se jedná o vodu z vodovodního řádu nebo třeba z vlastního vrtu. Rozbor vody by si měly provést průmyslové společnosti, kavárny, nemocnice nebo wellness centra.
Jak si poradit s nadlimitními koncentracemi obou prvků
Vyšel-li v rozboru zvýšený obsah manganu nebo železa, případně obou prvků, je potřeba sjednat nápravu. První přichází na řadu filtrace vody. Filtrační zařízení jsou většinou plně automatická a praktická, poradí si mnohdy zároveň i se zvýšenou tvrdostí vody, amonnými ionty nebo organickými částečkami. Filtry obsahují náplň, která je schopna nežádoucí látky zachytit.
Pro větší provozy či celé bytové domy je možné využít úpravny vody typu KEUV pracující na principu elektro koagulace. KUEV slouží pro kontinuální filtraci sloučenin železa, zákalu a nerozpuštěných látek z teplé vody. Chrání výměníky, bojlery, rozvody teplé vody a veškerou další technologii před úsadami, čímž významně prodlužuje jejich životnost a snižuje náklady na jejich údržbu.
Jiné typy úpraven fungují na principu katalyzované oxidace a mechanické filtrace. Převedou železo, mangan a sirovodík do nerozpustné formy, kterou následně zachytí filtry. Jejich benefitem je, že se takto vyrovnají i s dalšími původci zákalu. Zařízení k oxidaci využívá kyslík, který se ve vodě přirozeně vyskytuje v rozpuštěné formě. Nedostává-li se jeho množství, zařízení spustí dávkovač oxidačního činidla, kterým je dezinfekční prostředek. Výsledkem procesu je zbavení vody nečistot a veškerých potenciálních choroboplodných zárodků.
